Chodit nakupovat do obchodu je pro staré, ničit životní prostředí není in a čím jednodušší, tím lepší. Rozmanitá a informacemi přehlcená generace Z tvoří 32 % celosvětové populace s kupní silou 149 miliard amerických dolarů. Narození po roce 1996 už utrácí za své a v horizontu dalších 10 let “ohnou” trh k obrazu svému. Na co se mají připravit hráči technologických oborů?

Průzkum společností VMLY&R COMMERCE a LIVITY zkoumal, jak s trhem hýbou mladí dospělí na základě 5 měst s nejrychleji rostoucími ekonomikami a největším zastoupením generace Z (Manchester, Bombaj, Lagos, Houston a Šen-čen) ve třech kategoriích - jídlo a pití, móda a technologie. Jako odborníky v oblasti digitální transformace nás zajímalo, pro koho budeme tvořit webová řešení a aplikace, i to, jak se k dilematu svědomí vs. komerce staví česká generace Z.

Výzkum ukázal, že se zástupci generace Z chtějí ztotožňovat s hodnotami značky, od které nakupují. A jelikož přemýšlejí o udržitelnosti a stejných právech pro všechny, měl by to tak mít i jejich lovebrand. Nicméně jejich skutečné nákupní chování ukazuje, že to s tím altruismem zas tak horké není.

Bombajští mladí považují navštěvování obchodů za přežité a přitahuje je spíš okamžité uspokojení, které přináší online nakupování. Snad proto se při něm chtějí cítit stejně, jako kdyby nakupovali offline. V africkém Lagosu generace Z přiznává, že pokud byl problém s vracením zboží, už v obchodě nenakoupí, stejně tak pokud je na webu těžké zjistit, kolik produkty stojí.

V takovém Houstonu mladí varují značky před laxností ve vztahu k nějakému sociálnímu problému. A udělat rovnou přešlap nebo přečin, to firmu hned vyřadí ze hry. Čínský Šen-čen je plný mladých, kteří by nejraději přesunuli celý svůj svět do virtuálního prostoru a co nejvíce si zjednodušili život. Například při výběru nábytku ho chtějí přenést do virtuálního prostoru a vyzkoušet, jak bude vypadat přímo u nich doma.

Průzkum se věnoval i otázkám osobní odpovědnosti a motivaci při pořizování technologických vychytávek. Vyplynulo z něj, že ve všech metropolích, vyjma té čínské, mladí od technologií očekávají, že jim zjednoduší život, že nebudou zaostávat za vrstevníky a očekávají kreativní vyžití. V Šen-Čenu je na prvním místě uspokojení touhy po kreativitě, následuje žízeň po pokroku. Společné mají jedno: u všech je snaha zasadit se nákupem technologií o lepší životní prostředí až na posledním místě…

Dále je zajímavé, že většina respondentů odpovídá, že jsou si jistí hodnotami značek, které si vybírají,a tyto hodnoty jsou pro ně důležité. Nicméně při podrobnějším rozebrání dotazu méně než 20 % z nich bere při výběru technologií ohledy na práva zaměstnanců společnosti, sociální rovnost nebo nebo postoje firmy k environmentálním otázkám.

Čeští zástupci generace Z přiznávají, že dají na doporučení a trendy. “Co se týče značek, hodně se orientuji na základě vlastní zkušenosti i dostupných recenzí, hodně sjíždím YouTube, kde je spousta kanálů, které se na to zaměřují. Ale je nutné dávat pozor, aby nešlo o placenou propagaci,” varuje Michaela Prešinská, stážistka z Aktuálně.cz a studentka publicistiky.

“U výběru jakékoliv nové technologie je pro mě nejdůležitější aplikovatelnost do života, ať z hlediska praktického, nebo proto, že mě daná aplikace nebo technologie baví a zajímá. Rozhodně je pro mě důležitá udržitelnost, proto si kupuji iPhony. Vydrží reálně použitelné a relevantní mnohem déle, než většina modelů od konkurence. Důležité je to nejen ekonomicky, abych si každé dva roky nemusel kupovat nový telefon, ale i prakticky, protože je otravné pracovat se starým, nefunkčním telefonem,” vysvětluje filmař Vojtěch Krása.

A pokračuje: “Nákupní cena pro mě není tak důležitá jako cost of ownership. Když si koupím iPhone za 20 tisíc, je to sice velká vstupní investice, ale vím, že vydrží 5 nebo 6 let aktuální, což s jednoduchou matematikou vychází stále podstatně lépe, než kdybych si koupil telefon za 10 tisíc a vydržel mi dva roky.”

“Protože přes elektroniku nejsem žádný expert, se značkou si nechám poradit a nebo se ovlivnit okolím,” přiznává redaktorka CNN Prima NEWS Denisa Korityáková. “Tím, že má většina apple, i já jsem šla do iPhonu. V dospívání to bylo o pozérství, teď se mi líbí jejich software a kvalita fotek. Navíc jsou fakt user friendly. Udržitelnost, se přiznám, jsem u toho nikdy neřešila. Cenu taky příliš ne. U aplikací řeším přínos, nestahuji žádné hry, ale spíš to, co mi usnadňuje život nebo se díky tomu něco naučím."

Pro ilustrátora Matěje Špatenku má největší váhu jestli plní přesně tu funkci, kterou potřebuje. “Používám například Windows, grafický tablet Wacom a Photoshop. Věděl jsem o nich už dřív, vím jak s nimi pracovat, jde o známé brandy a lidi okolo mě to používaj taky. Jsem schopen dát za tyto věci dost peněz, pokud dobře slouží a dlouho vydrží. Co se týče třeba telefonu, je mi celkem jedno, co je to za značku, protože všechny pro mě plní stejnou funkci. Záleží spíš na ceně.”

Trend zájmu o ekologii a lidská práva je na vzestupu, ať už více či méně pokrytecky. Z toho pro (nejspíš nejen) technologické firmy vyplývá jedno doporučení, tedy za předpokladu, že jít s dobou a prodávat cool produkt s dobrým marketingem považujeme za standard: Na seznam nezbytností by si měly poznamenat i vymezení přístupu k ekologii a jasný postoj ke společenským problémům.

 Netvrdíme, že má jet technologický start-up místo teambuildingu zachraňovat do Japonska velryby. Ale rozhodně je dobré splnit své společenské a ekologické “minimum” (jako například snažit se o uhlíkovou neutralitu a sdílení osvícených politických názorů). Vzhledem k tomu, že IT společnosti jsou díky technologickému zázemí vždycky tak nějak o krok napřed, měly by se tohoto standardu držet i v otázkách morálního pokroku a jít generaci Z naproti tím, že se budou chovat co nejekologičtěji a jednat se zaměstnanci lidsky a ve jménu společenských hodnot 21. století.

Přečtěte si, jak to děláme v SIteOne.