Na odbornou práci mají být odborníci, nechal se slyšet Jan Werich v kultovní pohádce Sůl nad zlato. A zatímco na postavení zdi si většina lidí najde zedníka a pak mu nemluví do toho, jak má míchat maltu, při byznysových aktivitách to pro společnosti tak jednoznačné bohužel není. My jsme na straně Wericha a naše řešení fungují, proto jsme se vám rozhodli vám představit 8 argumentů, které vás přesvědčí o tom, že odborníky je dobré sehnat, investovat do nich a pak jim nekecat do práce.

Kdo je to ten odborník?

Odborník, znalec, specialista, expert či profesionál je někdo, kdo nasbíral vzděláním a praxí rozsáhlé znalosti a zkušenosti v oboru. Obecně platí, že na čím užší téma se specializuje, tím hlouběji je do něj ponořen a tím rozsáhlejší znalosti v jedné konkrétní oblasti má.

Pojem “knowledge worker” použil poprvé Peter Drucker v roce 1959 v knize The Landmarks of Tomorrow a do češtiny se překládá jen neobratně jako například znalý pracovník. Tak dejme tomu, že je to pracovník, který oplývá rozsáhlými znalostmi, tedy odborník. A už Drucker předpověděl, že právě oni budou pro společnosti nejcennějším aktivem 21. století díky vysoké produktivitě, odlišnému způsobu myšlení a kreativitě. Jejich znalosti jsou totiž nesmírně cenné a na pracovišti působí jako hnací síla. Užší zacílení jim dává možnost kritického a kreativního myšlení při řešení problémů nebo otázek, které vás, jakožto lajka, ani nenapadnou. Umějí myslet out-of-the-box a pokud by je náhodou nic nenapadlo, vědí, kam si pro ty informace sáhnout.

Podle knihy Studies in Coordination Activities and Problems in Collaborative Design dokonce až 38 % času odborníci tráví právě sbíráním informací. Jejich znalosti mají hodnotu, takže vydělávají více peněz a potřebují ponechat určitou míru svobody. Tím spíš takového dodavatele odradíte, pokud mu budete stát za zády, neustále ho komandovat, zdržovat dotazy a přicházet se “zaručenými” nápady na vylepšení. Jediné, čeho tím docílíte, bude namísto dobře odvedené práce ztráta jeho i vašeho času. Času, který vás stojí peníze. Nechte ho konat, počkejte si na výsledek a pokud vám něco není jasné, ptejte se. Ale respektujte jeho znalosti.

Titul před jménem bývá někdy považován za zdroj zesměšňování a stává se ohromně moderní tvrdit, že i Elonu Maskovi hrozilo propadnutí. A podívejme se, jak je dnes úspěšný! Ano, hrozilo. Jenom zároveň už ve 12 letech uměl naprogramovat vlastní hru a kódovací jazyk Basic se naučil za 3 dny a 3 noci, i když to mělo dospělému zabrat minimálně 6 měsíců.

Pravdou je, že odborníci ve svém oboru se vždycky vzdělávali a neustále vzdělávat budou, protože doba je čím dál tím rychlejší a zůstat v sedle vyžaduje neustálé překračování vlastního stínu. Co se týče formálního vzdělání, nepochybujeme, že se dá i bez školy uspět v oboru, nicméně to bude trvat déle a cesta k tomu bude složitější. Ve školách mají osnovy, které vám dovolí obor vnímat v kontextu. Navíc vám “vyzobou” to podstatné a rozvíjejí vás přesně tím směrem, kterým se máte vydat, takže nemusíte přečíst 600 stran, abyste nakonec zjistili, že se toho, co vás zajímá, vlastně týká jenom 10 stránek. Někdo už to totiž udělal za vás a tyto zhuštěné informace vám představuje, navíc obohacené o vlastní zkušenosti a postřehy. Nejen s tím souvisí i to, že informace, ke kterým jste se dostali ve škole, často nejsou dohledatelné na internetu, přestože se tváří jako neomezená a všemocná studnice moudrosti

Spisovatelé tvrdí, že musí své postavy znát několikanásobně lépe než jejich čtenáři, kterým z nich představí jenom kousíček, který se jim hodí.  Představte si tak i práci profíka. Zatímco vy vidíte zlomek jeho práce, on se podepírá o roky strávené na škole, kde se dozvídal kvanta vědomostí. Možná že vám nepředříká definici z druhého měsíce v prvním ročníku, ale tyto vědomosti v něm jsou. Lidský mozek tak funguje. Ti, co šli po vlastní ose a obor nestudovali, už tento náskok nikdy nedoženou.

Vědomosti jsou skvělá věc, nicméně pokud je neaplikujete v praxi, jste pouze teoretici, kteří bezmezně věří svým kantorů. Po škole, nebo už při škole, je načase sebrat všechno, co víme a hodit to do nemilosrdného mlýnku praxe… Tam přicházíme na to, že ne všechno je tak úplně jako v příručce, že ne se vším, co nám tvrdili kantoři, se ztotožňujeme a že zkušenost je jednoznačně nepřenositelná. Aby ne, vždyť až cvičení dělá mistra. Zatímco vy jste při budování podnikání sbírali informace, měli schůzky s dodavateli, dělali chybné investice a snažili se prorazit mezi konkurencí, odborník se soustředil na jednu jedinou věc a v té se zdokonaloval tak, jako vy jste rostli se svým byznysem. On dnes nemá úspěšnou firmu, ale má cvik v aplikování svých vědomostí do praxe.

Možná namítnete, že pro nadané je praxe hračka, zatímco zbytek má zkušenosti těžce vydřené. Není to tak. Učit se, opakovat a vymanit se z komfortní zóny platí pro všechny. Žádná zkratka není. To, co můžete závidět, bývá jednoduše nadšení pro věc, protože pak člověk působí, že mu jde něco samo, nicméně jde spíš o mindset.

Podle odborníka na rozvoj vzdělávání nejen v technologiích Speedlabs řečník Malcolm Gladwell tvrdí, že abyste se stali v určité oblasti odborníkem, potřebujeme 10 tisíc hodin praxe. Autor bestsellerů Josh Kaufman zase to, že abyste se z bodu “nic neumí” dostali do bodu “je v tom docela dobrý”, potřebujete alespoň 20 hodin praxe měsíčně.

Pravdou ale je, že ať už se podíváte na počet hodin, které strávil Michael Jordan na hřišti nebo Mohammad Rafi zpíváním, vyvodíte z toho jediný závěr: Všechno spojuje to, že tvrdě dřeli a nikdy se nespokojili s tím, co už umí. A stejné pravidlo platí i o profících. Svému oboru se neustále věnují, sledují, kde se mění, jak se vyvíjí… V dnešní dynamické době neexistuje člověk, který by to stihl sledovat ve všech oborech potřebných pro podnikání a na všech frontách. Ne snad proto, že by nikdo neměl takovou paměť nebo nebyl tak chytrý, ale proto, že čas nám měří všem stejně a den má jen 24 hodin. Nepřicházejte o ten svůj zbytečným vyšilováním a házením klacku pod nohy zbytečnými otázkami.

Zatímco doteď to znělo jako blahořečení práce odborníka a že neexistuje nic lepšího, než se ponořit naplno do jednoho oboru, nyní pojďme přistoupit i k tomu, že ke sladkému neodmyslitelně patří hořké. Americký podnikatel a autor bestselleru Bohatý táta, chudý táta Robert Kiyosaki prohlásil: Neúspěch je součástí procesu. Lidé, kteří se vyhýbají neúspěchu, se také vyhýbají úspěchu. Pokud jde vaše (ne)úspěchy, měly by se týkat přímo byznysu, ale pokud si je budete chtít “vyžrat” i v developmentu, marketingu, HR… To byste mohli rovnou odpískat a vyhlásit osobní bankrot.

Nemyslete si, že šlo vašemu byznys partnerov vše vždycky jako po másle. Jenomže i přesto, že ne vždycky se dařilo, ne každý mu zaplatil a ne pokaždé zvolil správnou strategii znamená, že vy už se do těchto směrů nemusíte vydávat. Všechny chyby už dávno “nasekal” za vás. Teď vám k nohám přinesl recept na to, jak se jim úspěšně vyhnout a dělat to dobře. Tím, že mu do toho budeme mluvit, ho tak nejenom nepřesvědčíte, ale zároveň odradíte a zbavíte motivace. Už dávno o některých cestách ví, že jsou slepé a neznamená to, že vám musí popisovat, jak k tomu došel. 

Tím, že si platíte odborníka, si kupujete čas navíc, kdy nemusíte opakovat jeho chyby, ale rovnou ho nechat udělat vše správně. Pocit důvěry a bezpečí získáte díky tomu vy i váš dodavatel. A není to přesně to, co vlastně nakonec u odborníka hledáte? Vzájemný respekt, důvěru a odborně (efektivně a kvalitně) odvedenou práci.

Je to zároveň dobrý způsob, jak rozeznat odborníka. V Česku to ale nebude tak jednoduché, protože rybníček jednotlivých specializací je tak malý a tak centralizovaný (Praha, Brno), že všichni znají všechny, ať už proto, že brácha chodil s jeho sestrou, kamarádka z dětství se nastěhovala do stejné ulice nebo spolu chodili do prváku na vysokou školu. Na druhou stranu, vždycky máte tu šanci získat recenzi z více zdrojů.

Každý opravdový profík má síť kontaktů, kterou vám může dopomoct získat i v jiných ohledech výhody, dobře si uvědomuje, že je u prospěchu věci se vzájemně inspirovat u kolegů z branže nebo i u odborníků z příbuzných oborů. Zároveň si povšimněte, že skutečný odborník nemá potřebu závidět a někoho pomlouvat, nebo se naopak chlubit známostmi. Navíc to, že někdo nedokáže vyjít s lidmi z oboru nebo po něm zůstává jen trpký dojem, jsou takové první varovné praporky, které byste měli vnímat.

Budování osobní značky zvládne udělat kolem odvedené práce konkrétního člověka pořádný poprask. Někdy to dojde tak daleko, že už ani vlastně nejde o to, jakou hodnotu dílo skutečně má, ale že je na jmenovce správný podpis. Pojďme se ale bavit o těch, které jejich pověst předchází. To souvisí s předchozím bodem, kdy jim jméno otevírá dveře k dalším zajímavým lidem, ke kterým se jako objednatel práce můžete dostat.

A jak se k odborníkovi chovat?

Svým dodavatelům někteří podnikatelé prostě nevěří. Jsou to ti, kteří mají strach a každá změna je obrovský krok mimo komfortní zónu. Ti, kteří nestojí pevně na svých nohou a kopou kolem sebe, schovávají se za vlastní neoblomnost a předstírají, že vědí všechno nejlépe. Je normální cítit se nejistě a mít obavy, ale nikdy by nás neměli ovládnout natolik, že se to stane kontraproduktivní pro obě strany. Pro pozorovatele je to poměrně snadné prokouknout a ztrácíme i v očích kolegů a podřízených morální kredit. Znamená to i apel na odborníka. Měl by být zodpovědným průvodcem změnou, měl by mít dost empatie na to, aby vzbuzoval důvěru a navozoval pocit bezpečí. Pokud se to neděje, má samozřejmě podnikatel právo couvnout. 

Někteří zadavatelé si proto chtějí odborníky proklepnout a zadají jim k vypracování zkušební úkol. “Neplýtvejte časem a energií, ani svou, ani dodavatelovou. Nebudete tomu věřit, ale i dnes se najdou společnosti, které vybírají dodavatele nového webu podle designu, který předloží do výběrového řízení. V poptávce přitom poměrně rozumně píšou, že očekávají kreativní koncept, UX analýzu, pomoc s obsahem a pak ten design, kódování a vlastně zprodukování celého webu... Prostě flow, kterou sami v projektech držíme, protože dává smysl,” vysvětluje CEO SiteOne Jan Bezděk.

A pokračuje: “Když máte podezření na zlomeninu, jdete za doktorem, nejdřív se udělá rentgen, pak přijde třeba operace, kdy vám kost sešroubují. Asi byste neudělali to, že přijdete do ordinace a budete požadovat nejdřív skalpel a šroubovák a až potom rentgen. Proč tak postupovat u výběrka na web? Máte pocit, že dodavatel nemá dobré grafiky? Snadné - podívejte se na předchozí reference. Nenuťte dodavatele, ať designuje něco, co se nakonec stejně nepoužije. Zdržuje to vás i jeho. A je to zbytečná práce, kterou nakonec stejně zaplatíte. Nebo se vám ti dobří dodavatelé z výběrka odhlásí a zůstanou v něm jen ti, kteří nemají jinou možnost, než se prát o každý byznys. A to nejsou ti nejlepší.”

Odvaha s sebou nese i ovoce. Výlohy za najmutí odborníka jsou mizivé ve srovnání s tím, vydat se špatnou cestou nebo se snažit dosáhnout jeho úrovně sám. Pokud pro vás peníze nejsou prioritou, bavme se o čase, protože ten je nakonec pro nás lidi nejdražší. Delegovat někomu práci znamená, že se vám uvolní ruce a můžete s více či méně klidným srdcem řešit další záležitosti. V byznysu se o čas hraje neustále, obzvláště v covidem, válkou zasažené ekonomice. Obklopit se odborníky v oboru vám nejenom přinese čas, ale posune vás mnohem dál před konkurenci, která se ještě snaží nahradit je z vlastních řad.